Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nymphalidae - babočkovití

Taxonomický systém:

Říše - živočichové (Animalia); kmen - členovci (Arthropoda); třída - hmyz (Insecta); řád - motýli (Lepidoptera); čeleď - babočkovití (Nymphalidae).

Počet druhů:

Na světě je popsáno přibližně 5000 druhů, ale v Evropě se vyskytuje pouze 70 z nich. V České republice se vyskytuje 41 druhů.

Základní znaky:

Babočkovití motýli jsou nejpestřeji zbarvenou čeledí denních motýlů. Velikostí patří mezi středně velké až velké motýly. Typické pro celou čeleď jsou zakrnělé končetiny prvního páru, které připomínají kartáče. Tyto končetiny nemají drápky a motýli je nepoužívají k chůzi. Tykadla jsou kyjovitá (na konci jsou mírně rozšířená). Vrchní strana křídel bývá pestře zbarvená, zatím co spodní strana je nenápadná. V okamžiku, kdy motýl složí křídla k sobě, je velmi dobře maskován před predátory. V čeledi lze vylišit několik skupin s podobnými znaky – babočky, hnědásky, perleťovce (perleťové skvrny na spodní straně křídel), bělopásky a batolce (samci mají křídla kovově lesklá). Motýli rádi dosedají na bodlákovité rostliny, na kterých sají nektar, ale můžeme je najít i na jiných rostlinách a s oblibou dosedají i na spadlé a nahnilé ovoce.

Vajíčka jsou samicemi kladena jednotlivě nebo ve skupinách přímo na hostitelské rostliny. Housenky jsou velmi proměnlivé, mohou být lysé s tělem, které se na obou koncích zužuje, takže připomínají slimáky (typické pro batolce), ale i válcovité s šesti řadami rozvětvených ostnů (babočky, hnědásci a perleťovci). Poslední skupina – bělopásci – má na hrudi několik výběžků. Housenky většiny druhů žijí izolovaně, některé druhy však mohou vytvářet početné skupiny. Před kuklením na rostlině se housenka zavěsí hlavou dolů. Zámotek nevytváří. Kukly bývají opatřeny různými trny a výběžky. Mnoho druhů baboček má kukly kovově lesklé. V České republice babočky vytvářejí zpravidla dvě generace do roka a přezimují nejen housenky nebo kukly, ale u některých druhů i dospělci.

Rozpětí křídel

Největší babočka světa Morpho hecuba dosahuje rozpětí až 200 mm, obvykle však měří  130 – 150 mm. Naše babočky jsou menší. Největším zástupcem této čeledi u nás je bělopásek topolový (Limenitis populi), jenž má rozpětí křídel až 85 mm.

Výskyt:

 

Babočky létají v otevřené krajině, na okrajích lesů nebo na lesních pasekách. Některé druhy zalétají i do vyšších nadmořských výšek, lze je nalézt i v nadmořské výšce přes 2 000 m.

 

Příspěvky

Babočka admirál (Vanessa atalanta)

27. 8. 2014

 

Babočka bílé C (Polygonia c album)

4. 5. 2012

 
Celý příspěvek | Rubrika: Nymphalidae - babočkovití | Komentářů: 0

Babočka síťkovaná (Araschnia levana)

26. 4. 2012

 
Celý příspěvek | Rubrika: Nymphalidae - babočkovití | Komentářů: 0

Babočka kopřivová (Aglais urticae)

26. 4. 2012

 
Celý příspěvek | Rubrika: Nymphalidae - babočkovití | Komentářů: 1

Babočka paví oko (Inachis io)

26. 4. 2012

 
Celý příspěvek | Rubrika: Nymphalidae - babočkovití | Komentářů: 13