Sphingidae - lišajovití
Taxonomický systém:
Říše - živočichové (Animalia); kmen - členovci (Arthropoda); třída - hmyz (Insecta); řád - motýli (Lepidoptera); čeleď - lišajovití (Sphingidae).
Počet druhů:
Celkový počet druhů této čeledi se pohybuje okolo 1 200. Pouze devatenáct z nich k nám přilétá nebo se u nás rozmnožuje. Nejvíce druhů lze nalézt v tropech.
Základní znaky:
Čeleď je velmi charakteristická a velmi dobře rozeznatelná od ostatních čeledí. Motýli mají robustní tělo a poměrně úzká křídla. Přední křídla jsou zpravidla nenápadná, zatímco zadní křídla jsou velmi pestrá. Přední křídla v klidu překrývají zadní křídla, takže motýla velmi dobře maskují před predátory. Mají velmi dobře vyvinutý sosák, aby mohli pronikat do hlubších květů a sát nektar. Tykadla na hlavě mají na konci hrot a samci na nich mají dvě řady štětin. Oči jsou poměrně velké a lysé.
Vajíčka jsou samicemi kladena většinou na spodní stranu listů a vylíhlé housenky na živné rostlině dorůstají i více než 10 cm. Housenky bývají lysé, a na osmém zadečkovém článku mají růžek nebo trn. Při ohrožení se housenky mohou stavět do výhružné pozice vztyčením přední části těla, kterou mohou umocnit i skvrny na hrudi ve tvaru očí. Tento postoj vzdáleně připomíná sfingu (odtud název celé čeledi – Sphingidae). Housenka se kuklí v zemi v kukelní komůrce nebo také v řídkém zámotku na povrchu půdy. Kukla je hladká, hnědá a někdy je vidět dobře odstávající pochva sosáku.
Rozpětí křídel
Největší lišaj světa dosahuje rozpětí až 175 mm (Cocytius antaeus), u nás je největším druhem lišaj smrtihlav (Acherontia atropos) s rozpětím až 140 mm.
Výskyt:
Lišaje najdeme v lesích i v otevřené krajině, někdy i v poměrně vysokých nadmořských výškách. Motýli jsou aktivní většinou v noci, méně často ve dne. Častá je u této čeledi migrace a to i na velmi dlouhé vzdálenosti.