Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lišaj svízelový (Hyles galii)

30. 4. 2011

hyles-gallii.jpg

Lišaj svízelový (Hyles galii

 

Taxonomie:

říše - živočichové (Animalia); kmen - členovci (Arthropoda); třída - hmyz (Insecta); řád - motýli (Lepidoptera); čeleď - lišajovití (Sphingidae).

 

Rozšíření:

 

Motýl je rozšířen v holarktické oblasti, tj. v pásu od Francie přes západní Sibiř, jižní část centrální Sibiře, jižní Jakutsko, Čínu, Nepál až po severní Japonsko. Vzácně zalétává do Velké Británie. Dále se s ním můžeme setkat také v USA a Kanadě. Nenalezneme ho však na rozdíl od jiných druhů lišajů v severní Africe.

 

 

 

Ve střední Evropě je sice rozšířen téměř všude, nikde však není hojným druhem. Velmi zajímavou skutečností je, že v místech, kde je motýl zjišťován vzácně, můžeme se častěji setkat s housenkami. Tento fakt je vysvětlován neustálým vysídlováním dospělců do okolí od místa svého dosavadního vývoje.

 


Výskyt:

 

Tento druh je obyvatelem luk, lučních lemů a prosvětlených lesních pasek v horských lesích. Je to druh vyšších poloh a lze ho spatřit spíše v oblastech s nadmořskou výškou okolo 450 – 600 m. n. m. (v Alpách se vyskytuje i ve výšce 2000 m n. m.). Je to velmi dobrý letec, který je aktivní za soumraku a v noci, kdy si hledá květy s nektarem - hledá především silenkovité rostliny (Silenaceae), vrbovky (Epilobium sp.) a svlačce (Convolvulus sp.), ale nepohrdne ani dalšími druhy. Páření probíhá těsně před svítáním a trvá přibližně dvě hodiny. Samice za 1 – 2 dny poté začíná klást vajíčka (klade až 10 dní).

 

Motýl

Motýl je velmi podobný lišaji pryšcovému a létá v květnu a červnu (někdy se objevuje i druhá generace v srpnu až říjnu). Rozpětí jeho křídel činí 65 – 70 milimetrů. Barva křídel je na okrajích olivově zelená a pouze uvnitř je okrově žlutý pruh se dvěma zuby. Zadní křídla mají velkou černou skvrnu u kořene křídla, která přechází do červenavého zbarvení na okrově žlutém podkladu. Kraj křídla pak lemuje černý pruh. Tělo je olivově zelené. Zadeček se podobá lišaji pryšcovému, má olivovou barvu a dva příčné černé pruhy na článcích směrem k hrudi. Všechny zadečkové články mají bílý lem. Tykadla a končetiny jsou bílé.

 

Housenka:

Po vylíhnutí je housenka 3 – 4 mm dlouhá a je světle zelená bez výraznějších barevných prvků. Starší housenky mají základní barvu zelenou a na každém článku najdeme pár žlutých (žlutočervených), černě vroubených ok. Na hřbetní straně se nachází podélná žlutá čára. Hlava je modrošedá a růžek na konci těla je červený. Je možné se setkat i s černou formou housenky, u které je veškerá zelená barva nahrazena černou. Ostatní barvené znaky však zůstávají zachovány. Housenky se vyskytují v létě a na začátku podzimu na slunných místech a často jich můžeme nalézt několik pohromadě. V posledním instaru měří 70 – 90 mm a ke kuklení dochází při zemi nebo těsně pod půdou v řídkém zámotku.  Kukla je lesklá, světle hnědá s jemným tmavohnědým žilkováním. V případě první generace dochází k líhnutí na konci léta, v případě druhé generace kukla přezimuje.

 

Hostitelské rostliny:

Hlavně zástupci rodů svízel (Galium sp.) a vrbovka (Epilobium sp.), zejména svízel siřišťový (Galium verum) a vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium). Méně často pak bříza (Betula sp.), vinná réva (Vitis sp.), tavolník (Spiraea sp.), šeřík (Syringa sp.), kakost (Geranium sp.), lokanka (Clarkia sp.), pupalka (Oenothera sp.), netýkavka (Impatiens sp.), jitrocel (Plantago sp.), pryšec (Euphorbia sp.), hloh (Crataegus sp.), fuchsie (Fuchsia sp.) nebo vrba (Salix sp.). Jak je vidět, tento druh motýla je velmi variabilní a v zajetí jej lze chovat na mnoha druzích rostlin.



Vajíčka:

Vajíčka jsou malá, tj. 1 – 1,1 mm v průměru, zelenomodrá a téměř kulatá. Samice je klade na listy hostitelských rostlin, nebo v případě svízele i na květy (většinou po 4 – 5 kusech na jednu rostlinu).

 

Chov:


Jazykové formy:

Anglicky: Bedstraw Hawk-moth

Dánsky: Snerresværmer

Finsky: Matarakiitäjä

Francouzsky: Sphinx de la Garance

Holandsky: Walstropijlstaart

Chorvatsky:

Maďarsky: Galajszender

Německy: Labkrautschwärmer

Norsky: Vanlig mauresvermer

Polsky: Zmrocznik przytuliak

Rusky: Бражник подмаренниковый (Podmarennikovyi Brazhnik)

Slovensky: Lišaj lipkavcový

Španělsky:

Švédsky: Brunsprötsvärmare

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář