Jdi na obsah Jdi na menu
 


Matináč habrový (Saturnia pavonia)

Matináč habrový (Saturnia pavonia)

Taxonomie:

říše - živočichové (Animalia); kmen - členovci (Arthropoda); třída - hmyz (Insecta); řád - motýli (Lepidoptera); čeleď - martináčovití (Saturniidae).

Rozšíření:

Hojně se vyskytuje v Evropě a zasahuje i do Asie (eurosibiřský prvek).

Výskyt

Motýl se vyskytuje v lesostepní krajině. Létá na vysluněných teplých stanovištích, jako jsou paseky či světlé bory s jižní expozicí a dostatkem borůvčí v podrostu. Setkat se s ním můžeme od nížin až po horské oblasti. Samci v odpoledních hodinách vyhledávají samičky, se kterými v noci kopulují.

Motýl:

Motýl se objevuje od začátku dubna do začátku května. Na motýlech je velmi dobře viditelný pohlavní dimorfismus, který je velmi zřetelný už na rozpětí křídel. Samci mají rozpětí křídel přibližně 60 mm, samice jsou větší, rozpětí je u nich až 80 mm. Samice je celkově robustnější a má oba páry křídel zbarvené šedivě. Samci mají oproti tomu přední křídla hnědá, zadní křídla rezavě okrová a tykadla výrazně hřebenitá. Obě pohlaví mají na všech křídlech nápadná oka. Stejně jako ostatní zástupci této čeledi, nemá martináč habrový vyvinuto ústní ústrojí a zažívací trakt.

Housenka:

Housenky jsou po vyklubání z vajíčka 5 – 6 mm dlouhé, černé a během vývoje jim přibývá postupně zelená barva tak, že jsou v posledním instaru úplně zelené s oranžovými bradavkami a někdy také s černými proužky na jednotlivých článcích těla. Těsně před kuklením měří housenka 50 – 80 mm. Žír dokončují dříve samčí housenky. Housenka se kuklí v hruškovitém zámotku, kde vytváří matně lesklou hnědočernou kuklu. Kukla přezimuje (někdy i více let).

Hostitelské rostliny:

Jako hostitelské rostliny slouží housenkám různé dřeviny a rostliny středního a spodního vegetačního patra. Housenky nalezneme na trnce (Prunus spinosa), vrbou (salix sp.), břízou (Betula sp.), dubem (Quercus sp.), ale také na olši (Alnus sp.), jilmu (Ulmus sp.), jasanu (Fraxinus sp.), hrušce (Pyrus sp.), hlohu (Crataegus sp.), buku (Fagus sp.), ořešáku (Juglans sp.), dřínu (Cornus sp.), jabloni (Malus sp.), topolu (Populus sp.), růži (Rosa sp.), ostružiníku a maliníku (Rubus sp.), bezu (Sambucus sp.), chmelu (Humulus lupulus), jeřábu (Sorbus sp.), tavolníku (Spiraea sp.), nebo řešetláku (Rhamnus sp.). Z menších rostlin pak lze jmenovat kontryhel (Alchemilla sp.), planiku (Arbutus sp.), vřes (Calluna sp.), vřesovec (Erica sp.), tužebník (Filipendula sp.), jahodník (Fragaria sp.), kyprej (Lythrum sp.), šťovík (Rumex sp.), mochnu (Potentilla sp.) či borůvka (Vaccinium myrtillus).

Vajíčka:

Vajíčka jsou 1,4 – 2,2 mm široká, okrově hnědá, oválná, hladká. Samice je klade ve velkých skupinách, hustě kolem tenčích větviček. Z nich se po 10ti – 14ti dnech líhnou housenky.

Chov:

Jazykové formy:

Anglicky: Emperor Moth

Dánsky: Lille Natpåfugleøje

Finsky: Pikkuriikinkukkokehrääjä

Francouzsky: Petit paon de nuit

Holandsky: Nachtpauwoog

Chorvatsky: paunovac

Maďarsky: Kis pávaszem

Německy: Kleines Nachtpfauenauge

Norsky: Nattpåfugløye

Polsky: Pawica grabówka

Rusky: Павлиноглазка малая

Slovensky: Okáň menší

Španělsky: pequeño pavón

Švédsky: Mindre påfågelspinnare

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář